Zajímavosti okolí hradu a zámku Hauenštejn

V nejbližším okolí hradu a zámku Hauenštejn se můžeme na kratších či delších vycházkách spatřit další zajímavé cíle, památky i přírodní scenérie. Zejména se naskýtá možnost navštívit další královské či šlechtické hrady na zemské stezce při řece Ohři.

Nejbližším je hrad Himlštejn, jehož pozůstatky stojí na vysokém vrchu zvaném též Nebesa nad Stráží nad Ohří. Vybudoval jej, jak jsme již viděli při procházce dějinami hradu Hauenštejnu, jeho držitel Vilém z Illburka někdy kolem roku 1434. Hrad zpustl za držení Šliků v polovině 16. století. K roku 1574 se hrad již uvádí jako pustý. Dosud se z něj dochovala vstupní brána a část obytné věže.

Dalším je zřícenina hradu Perštejnu. V druhé polovině 13. století jej zde založili patrně páni ze Šumburka. Po dobytí hradu vojskem žateckého kraje roku 1451 a posléze po připojení k sousednímu šumburskému panství se roku 1537 uvádí jako pustý. Na značně komplikovaném půdorysu hradního jádra se dosud tyčí válcový bergfrit.

Nedaleko od něho se na vysokém kopci dominujícím celé krajině vypíná zřícenina hradu Šumburk. Na konci husitských válek jej zbudoval Vilém ze Šumburka a nazval podle rodového hradu v Německu Nový Šumburk. V roce 1449 hrad koupil nám již dobře známý Vilém z Illburka. Po rozsáhlém požáru v polovině 16. století již nebyl patrně obnoven a na počátku 17. století je uváděn jako pustý. Na zřetelném půdorysu hradního jádra je dobře patrný rozsah opevnění se vstupní branou, hranolovými baštami a velkou obytnou věží - donjonem na nejvyšším vrcholu kopce.
Na pravém břehu Ohře nedaleko od hradu Šumburka stojí nad vsí Lestkovem, zřícenina hradu Egerberku. Hrad prvně zmiňovaný v souvislosti s osobou Viléma z Egerberku v roce 1317 byl založen na konci 13. či počátku 14. století. Hrad byl poté, co jej získal v roce 1384 Jindřich Škopek z Dubé radikálně přestavěn. Po postavení zámku Felixburku Bohuslavem řečeným Šťastný z Lobkovic a Hasištejna byl již nepohodlný hrad Egerberk opuštěn až posléze zpustl. Dodnes se dochoval obdélný palác s průjezdem a drobnou arkýřovou kaplí a pozůstatek zadního paláce s poloválcovou čelní zdí. Užití bosovaných kvádrů zpevňujících nároží předního paláce dokládá aktivitu dvorské huti, kterou si zde stavitel jako vysoký člen korunní rady pro sebe výhodně využil (či zneužil).

Pokračujeme-li dále po toku řeky Ohře dospějeme do města Klášterce. Jméno osadě a poté i městu dali postoloprtští benediktýni, kteří zde založili své proboštství. To zrušil a celé území přičlenil ke královské koruně v roce 1277 král Přemysl Otakar II. Na břehu řeky Ohře zde stojí zámek, původně renesanční sídlo pánů z Fictumu, který po požáru roku 1856 dostal svou dnešní romantickou novogotickou podobu. V zámku je stálá výstava proslaveného porcelánu značky Thun z produkce místní porcelánky. Kolem zámku je přístupný i pozoruhodný přírodně krajinářský park.

Dále můžeme pokračovat do královského města Kadaně. Zde přímo nad řekou stojí královský hrad, který založil spolu s městem kolem poloviny 13. století král železný a zlatý, Přemysl Otakar II. Městský hrad s pravidelnou čtverhrannou dispozicí sloužil po několika přestavbách od poloviny 18. století jako kasárna. V roce 1811 jej těžce poškodil rozsáhlý požár. Nyní se připravuje jeho znovuvzkříšení a alespoň částečné zpřístupnění. Za důkladnou prohlídku bezesporu stojí i celé historické město s jeho známou gotickou radnicí, jejíž věž je ukončena zděnou helmicí a klášterem františkánů observantů s jedním z nejstarších příkladů sklípkových kleneb v českých zemích.

Cestou na Chomutov dospějeme u vsi Místo, nedaleko Prunéřova, k dalšímu ze zdejších hradů, zřícenině hradu Hasištejnu. Původně královský hrad, založený patrně na počátku 14. století českým králem Václavem II., se dostal v průběhu husitských válek do držení Lobkoviců, kteří zde provedli rozsáhlou přestavbu. Poté, co přestal být sídlem vrchnosti a po požáru roku 1560 postupně zpustl. V čele protáhlého hradního jádra se obkroužen obvodovou hradbou dochoval okrouhlý bergfrit, z jehož ochozu se naskýtá nádherný výhled do okolí. V zadní poloze jsou zřetelné pozůstatky paláce a přilehlé kaple. Kolem hlavní hradby byla doplněna hradba parkánová s baštami.

Nádherné údolí Ohře, ve svém středním toku spoutané rozeklanými skalisky, přitahuje poutníky již od dob romantismu. Celé údolí Hornohradského a Pekelského potoka je také chráněnou oblastí klidu Peklo. Krásné přírodní scenérie doplňují na mnoha místech skalnaté výchozy. Jedním z nejmohutnějších je vyvřelá čedičová žíla přímo nad obcí Stráž. Zde, na rozmezí Sedlecka s luckým kmenovým knížectvím, se údajně nacházelo slovanské strážiště. Další slovanská hradiště nalezneme u Vojkovic a Velichova. Pravěké hradiště se vypíná na vysokém vrchu i u obce Radošova, dále proti toku Ohře, kde stával i známý dřevěný krytý most.

Přímo nad osadou Horní Hrad se nalézá obec Krásný Les s barokním kostelem sv. Petra a Pavla. Po velkém požáru je obnoveno jen kněžiště a z čela stavby vystupující hranolová věž. V lodi se nacházel krásný malovaný kazetový strop se znakem Ludvíka Viléma, markraběte bádenského a jeho choti Franzisky Sibylly Augusty, rozené vévodkyně Sasko-lauenburské, jímž patřilo spolu s nedalekým Ostrovem celé hauenštejnské panství.

Cílem dalších vycházek mohou být i blízká historická města - Ostrov se zámkem a zámeckým parkem proslulým v barokním období jako osmý div světa, Jáchymov se svou proslavenou těžbou stříbra a v neposlední řadě Karlovy Vary, naše nejvýznamnější lázeňské město.

Kraj kolem hradu a zámku Hauenštejnu skýtá i další vděčné vycházky do blízkého i vzdálenějšího okolí, o čemž se svou návštěvou můžete přesvědčit.

DALŠÍ INFORMACE: http://sweb.cz/hornihrad