KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY
KRUŠNÉ HORY A PODKRUŠNOHOŘÍ
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  Krušné hory
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 

Bechyňský klášter

Jednu z nejvýznamnějších středověkých architektonických památek Bechyně najdeme nedaleko náměstí, na skále nad řekou Lužnicí.

Na místě původního kostela, stavěného od roku 1281 (roku 1284 sem byli povoláni františkáni) a za husitského hnutí do základů zničeného, byl od konce 15. století budován nový klášter s kostelem Nanebevzetí P. Marie. Na dobu jeho vzniku ukazuje letopočet 1491, umístěný na sedile na severní straně presbytáře kostela. Stavebníky byli Zdeslav a Ladislav ze Šternberka.

Kostel Nanebevzetí P. Marie byl postaven jako síňové dvoulodí (přes 42 m dlouhé) s obdélným, polygonálně uzavřeným presbytářem v ose severní lodi.
Na severu přiléhá ke kostelu komplex klášterních budov. V baroku byla na jižní straně přistavěna centrální kaple Ukřižování Páně a Bolestné P. Marie. Kněžiště i dvoulodí bylo opatřeno opěrnými pilíři, které jsou v severní lodi patrny pouze v křížové chodbě. Prostor mezi presbytářem a severní lodí spojuje lomený vítězný oblouk.
Ve stěnách, na jejichž vnějším zdivu jsou patrny zbytky malované rustiky, byla prolomena vysoká hrotiá okna. Presbytář je sklenut síťovou klenbou s cihlovými žebry, vybíhajícími z jehlancových konzol a protínajícími se v terčovitých svornících se šternberskými znaky.
Dvoulodí bylo před rokem 1500 sklenuto sklípkovou klenbou, vynesenou na tři polygonální pilíře s osmihrannými patkami.
Kostel byl překryt sedlovými střechami. Teprve v baroku byla na střeše lodi přistavěna malá cibulovitá vížka. Do západní části severní lodi byl v roce 1634 vestavěn barokní kůr, nesený oblouky na pilířích a podklenut křížovou klenbou bez žeber. V roce 1943 byla objevena a následně obnovena v podkruchtí na severní straně pozdně gotická nástěnná malba Poslední soud z doby kolem roce 1520.

V interiéru klášterního kostela zůstaly zachovány některé součásti výbavy ze 16. - 18. století.
Z roku 1780 pochází hlavní oltář, rámový, bohatě ornamentálně zdobený sochařem F.Feitem z Pelhřimova a řezbářem V.Modlerem ze St. Boleslavi. Na oltáři je umístěna socha Ukřižovaného z druhé poloviny 16. století a pod ním Pieta z konce 15. století. Původní obraz z oltáře od F.Prokyše z roku 1780 byl umístěn v lodi u kůru.
Z dalších výzdobných prvků klášterního kostela je možno poukázat na pět bohatě zdobených bočních oltářů; na obrazy sv. Františka z Assisi a sv. Antonína Paduánského, které bývají připisovány K.Škrétovi (z let 1664-1665); dále na obraz sv. Ludvíka udělujícího almužny od M.V.Halbaxe z doby po roce 1700 atd. Ze 16. století pocházejí náhrobní desky Ladislava a Jana ze Šternberka, jeho manželky Johany Švihovské z Riesenburku a Kryštofa ze Švamberka. Do téhož století je datována též kropenka v podobě kmene s propletenými suchými větvemi a socha Piety, umístěná ve výklenku s tepanou mříží na jižní straně presbytáře. V podzemí klášterního kostela bylo postupně postaveno několik hrobek, z nichž poslední přistavěli k chrámu roku 1898 Paarové.

Roku 1673 byla k jižní stěně kostela přistavěna kaple Ukřižování Páně a Bolestné P. Marie, kterou nechala roku 1725 nahradit Marie Terezie Paarová dokonalejší stavbou, založenou na osmiúhleném půdorysu, zaklenutou kopulí s lucernou a bohatě vně i uvnitř zdobenou.

Klášter, který vznikl současně s kostelem Nanebevzetí P. Marie, je trojkřídlou, jednopatrovou stavbou s ambitem kolem čtvercového dvora.U severovýchodního nároží byla vystavěna kaple sv. Karla Boromejského (původně zasvěcená sv. Barboře). Obdobně jako lodě kostela, byly kapitulní síň, kaple sv. Karla Boromejského, ambit, západní předsíň a sakristie sklenuty sklípkovou klenbou. Refektář, přistavěný na místě starší stavby v roce 1684, byl sklenut valeným lunetovým stropem.

V roce 1785 byl vybudován klášterní vodovod a od roku 1791 stávala na klášterním dvoře škola. Na jihovýchodním okraji zahrady byla v roce 1830 přistavěna pětiboká besídka.

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.mestobechyne.cz

Typ záznamu: Klášter
AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 16.08.2004 v 11:47 hodin
Copyright 1998-2019 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
Kalendář akcí oblasti
  Kalendář akcí oblasti
Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba